Správný pitný režim

Základ zdravého životního stylu

Denně vyloučíme potem, dechem a jinými způsoby spoustu vody. Nedostatek vody způsobuje bolesti hlavy, křeče, nevolnost, nervozitu. Stejné projevy vyvolává i její nadbytek. Je to velmi řídký jev, který nazíváme „intoxikace vodou“. Nadbytkem vody v těle vzniká velmi nebezpečná situace, při které se silně nabourává jeho elektrolytická rovnováha. A navíc se tím velmi zatěžují ledviny.

Běžně máme v povědomí, že se doporučuje vypít minimálně dva litry vody denně, přičemž do toho se nepočítají ostatní tekutiny. Na nějaké denní normy ale příroda nehraje. Takže zapomeňte na počítání, kolik litrů vody jsme do sebe za den nasoukali. Pro nás jsou důležité jednorázové příjmy vody – po probuzení a před jednotlivými jídly.

Kdy pít?

První dávku vody bychom měli tělu dopřát po probuzení. Samozřejmě ve formě co nejčistější, aby do organizmu přišly jen molekuly vody, které tam mají svůj důležitý úkol. Neměli bychom poslouchat rady našich babiček, které doporučují hned po ránu vodu s citrónem. To je kontraproduktivní. Citron je se svými enzymy a minerály potravina a spouští klasický proces trávení. Dejme tělu alespoň při startu do nového dne trochu pohody stejně jako studenému motoru v autě, které dobrý řidič také hned netúruje do vysokých otáček.

Během dne je důležité pít vodu před každým jídlem a to s několikaminutovým odstupem. Je třeba, abychom lymfě poskytli dostatek vody pro její práci, a aby naše tělo mělo dost materiálu pro výrobu slin, které jsou nutné pro kvalitní trávení. Tato zázračná tekutina tak potravě připraví pohodlnou cestičku trávicím traktem od začátku až do konce.

Voda se nepocucává, jak je v posledních letech moderní. V létě na ulicích můžeme spatřit spoustu mladých lidí, kteří drží PET lahev, ze které si sem tam dají doušek. Netuší, že zatěžují organizmus, který se po prvním loku začne připravovat na dodávku dostatečného množství vody, zalarmuje k tomu veškeré systémy a … nic, jen pár kapek. Místo úlevy nastoupí stres.

Kolik vody pít?

Po probuzení v režimu na nový stravovací styl je potřeba vypít asi tři čtvrtě litru nejlépe osmotické vody. Je to sice nad běžný normál, ale přes noc organizmus připravil velké množství texinů k vyplavení, a k tomu je zapotřebí hodně vody. Po měsíci stačí po ránu vypít půl litru. Dále se pije před každým jídlem, tehdy je potřeba dodat také zhruba půl litru vody. Přibližně takový je objem žaludku.

Teplota vody by měla být co nejblíže teplotě těla, minimálně pokojová. Na ní závisí doba vstřebání. Teplá voda se vstřebá během několika sekund, horká a studená se musí v žaludku nejprve natemperovat na teplotu organizmu.

Pro zajímavost je dobré si zkontrolovat obsah našich sklenic a pohárků – přeměřit je kuchyňskými odměrkami. Často budeme překvapeni, že oblíbená „čtvrtlitrová“ sklenice má obsah jen deci a půl.

Správný pitný režim se pozná podle barvy moči – měla by být čirá, bezbarvá.

Projev žízně je už signál špatného režimu. Při pití řádné dávky čisté vody před každým jídlem taková situace nemůže nastat.

Mohli bychom se domnívat, že vodu mohou nahradit čerstvé ovocné nebo zeleninové šťávy. Kdyby to byla pravda, tak bychom po jejich požití neměli žízeň. Nejvíc se tak děje po červené řepě nebo po jablkách.

Takže i před ovocem, zeleninou, a dokonce i před čerstvými šťávami, bychom se měli pořádně napít (vždy kolem 0,5 litru). Ovocné šťávy jsou pro trávicí systém jídlem, ne nápojem. V řádném pitném režimu, kdy se pije jen před jídlem, nikdy nedojde k pocitu žížně, který je vlastně svým způsobem zvláštní druh stresu.

Lázeň

Všimli jste si, že se po koupeli cítíte lépe? Nebo před koncem nemoci máte po vykoupání pocit, že jste úplně zdraví? Je to způsobeno tím, že tělo přijímá kůží nejen živiny, ale i vodu. V dřívějších dobách, kdy lidé neměli koupelny a ošplouchli se jen v sobotu ve škopku, byly v každém městě lázně. Tam díky vodě lidé nabrali energii, pohodu a zdraví. Zázračnou moc nedávali obyčejné vodě, ale té v lázních, i když byla ze stejného potoka.

ZDROJ: SKŘIČKA, Stanislav. Oprawme se. Karlovy Vary: Nakladatelství Stanislav Skřička, 2017. ISBN 978-80-906703-0-3.

 

Comments